Nabýt vlastnické právo k pozemku umožňuje Občanský zákoník i tzv. vydržením. Jestliže poctivý držitel drží konkrétní pozemek po určitou dobu a využívá jej s domněnkou, že mu patří, nabude danou věc do vlastnictví.
Vydržení pozemku je závislé na tzv. poctivosti držby
Právě poctivá držba je základním předpokladem k tomu, aby k vydržení pozemku mohlo vůbec dojít. Co to přesně znamená? Musí jít o odůvodnitelný omyl, kdy si držitel z různých přesvědčivých důvodů mohl skutečně myslet, že mu právo k danému pozemku náleží, začal jej proto automaticky užívat a dlouhodobě jej též užíval bez toho, aby v čase získal jiné informace, které by jej na užívaní cizího majetku upozornily.
K omylům ohledně užívání cizího majetku může dojít poměrně snadno
Občanský zákoník nestanovuje kupujícímu nutnost si před koupí pozemku ověřoval jeho hranice a proměřil jej. Má však povinnost postupovat s tzv. obvyklou opatrností. Takže pokud to neprovede, může to být argumentem soudu pro vyloučení možnosti tzv. vydržení. Doporučuje se též proměření pozemku, aby se naopak někdo jiný v dobré víře nechopil držby vašeho pozemku.
Institut vydržení
O vydržení mluví nový Občanský zákoník, předpis č. 89/2012 Sb, pododdíl 5. Ten mimo jiné definuje, že „nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby“.
Zákon stanovuje též dobu, po kterou je nutné věc užívat, než dojde k jejímu vydržení. U movité věci je držba nutná po dobu tří let. U nemovité věci, tedy i u pozemků, se jedná o nepřerušenou držbu po dobu deseti let. Přičemž do vydržecí doby se počítá i poctivá držba předchůdce.
Mimořádné vydržení
Paragraf 1095 zákona mluví i o tzv. mimořádném vydržení. Zákon říká: „Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.“ U pozemků je to tedy 20 let.
