Spoustu lidí si myslí, že životní pojištění je typ spořicího produktu. Ale spoření není to gró, proč by lidé měli zakládat životní pojištění. Životní pojištění nás má chránit před nečekanými událostmi, které mohou ohrozit náš příjem.
Jsou 3 základní pilíře, které by měla obsahovat každá pojistka.
První je pojištění v případě smrti. Takový základ a minimum je 100.000,- Kč. Zde se objevují i různá připojištění, např. smrt při dopravní nehodě, smrt následkem úrazu. Standardem je smrt z jakýkoliv příčin. Co se týče částky, tak se odvíjí od toho, zda máte na sebe nějaké závazky (úvěr, děti, …). V tomto případě by částka měla být tak vysoká, jako je výše úvěru. Pokud je na Vás někdo finančně závislý, výše zajištění je na Vašem uvážení.
Druhým pilířem je pojištění invalidity. Pojištění by mělo obsahovat jak 1. stupeň invalidity, tak ale i 2. a 3. stupeň, jak úrazem, tak i nemocí. Nejvíce zajištěný by mě být 3. stupeň invalidity, protože v tomto případě už člověk nebývá schopen pracovat a často bývá odkázán na pomoc druhých. Ale aby si člověk mohl dovolit např. ošetřovatelku, bezbariérové zařízení bytu, tak k tomu slouží životní pojištění. Pokud se člověk ocitne v takové situaci, je potřeba mu zajistit určitou životní úroveň, proto pojištění invalidity. Pojďme se podívat na to, jak vysoké zajištění by mělo být.
Zde Vám ukážu laický výpočet pro orientační výši pojištění invalidity. Pokud se podíváte do tabulky (viz. tabulka 1), zařaďte se do správně příjmové kategorie a podívejte se, kolik korun budete dostávat v případě 3. stupně invalidního důchodu od státu.
Dále zjistěte propad, který budete mít (tedy rozdíl mezi vaší mzdou a příjmem od státu v případě 3. stupně invalidity). Toto číslo vydělte 4000. Číslo, které Vám následně vyjde, převeďte do řádu milionů, a tak byste měli být zajištěni pro případ 3. stupně invalidity. Druhý stupeň spočítáte tak, že výsledek 3. stupně vydělíte 2. To stejné uděláte pro výpočet prvního stupně, tzn. výsledek druhého stupně vydělíte 2.
PŘÍKLAD – Můj příjem je 25.000 Kč hrubého. Podle tabulky podpora od státu v případě 3. stupně invalidního důchodu bude zhruba 11.390,- Kč. Propad příjmu bude tedy 13.610 Kč (25.000 – 11.390). Dál toto číslo vydělím 4000. Výsledek je 3,4 -> převedu do řádu milionů -> to znamená, že invalidní důchod 3. stupně by měl být zajištěný na 3 a půl milionu cca. Druhý stupeň by měl být 1.750.000 Kč a první stupeň 900.000 Kč.
Třetím pilířem je pracovní neschopnost jak úrazem, tak i nemocí. Díky tomuto připojištění máte doplněný příjem v případě pracovní neschopnosti. Pojišťuje se zejména dlouhodobá pracovní neschopnost. Krátkodobá by člověka neměla tak zásadně ohrozit a měl by mít pro tento případ připravenou finanční rezervu. Klient si sám může určit, od kdy chce plnit pracovní neschopnosti zpětně, nejčastěji to bývá od 15. dne, jednoho měsíce nebo u dvou měsíců. Samozřejmě musíte mít od lékaře vystavenou pracovní neschopenku, na základě které Vám pak může pojišťovna plnit. Nezapomínejte u tohoto připojištění na karenční dobu. To znamená, že musí uběhnout určitý počet dní, po kterých pojišťovna plní zpětně.
Přikládám zase orientační propočet, kde si můžete sami spočítat, kolik byste měli mít denní dávku, aby to dorovnalo Váš příjem. Podle tabulky zjistěte, kolik bude Váš měsíční příjem v případě pracovní neschopnosti. Zase si spočítáte propad, který budete mít. Tento propad vydělíte 30 (počet dní v měsíci) a vyjde Vám, kolik musíte mít denní dávku, aby Vám dorovnala příjem (viz. tabulka 2)
PŘÍKLAD – Můj příjem je 25.000 Kč hrubého. V průměru klesne můj příjem při pracovní neschopnosti na 12.000 Kč. To znamená, že propad mého příjmu je 13.000 Kč. Abych spočítala denní dávku, tak 13.000 vydělím 30. Vyjde mi 433. Po zaokrouhlení by denní dávka při pracovní neschopnosti měla činit 400 Kč na den.
Dále v pojistné smlouvě můžete mít i další připojištění. Mezi ty patří trvalé následky úrazu, závažné nemoci, denní odškodné úrazu a hospitalizace.
Trvalé následky úrazu se často pojišťují na 1 milion korun, pokud dělá klient rizikové povolání nebo má vyšší příjmy, tak se pojišťuje na 1,5 milionu korun. Trvalé následky se uplatňují vždy rok po úrazu, pokud úraz zanechá trvalý následek (omezená hybnost, ztráta končetiny, zhoršená funkčnost orgánu, …). Trvalý následek a poškození těla se uvádí vždy v procentech a každá pojišťovna má své oceňovací tabulky.
Závažné nemoci se liší podle pojišťovny. Každá pojišťovna podle tabulek určuje a hodnotí závažné nemoci jinak.
Denní odškodné úrazu – jak z názvu připojištění vyplývá, tak pojišťovna plní jen v případě úrazu. Pojišťovna plní podobně jako u pracovní neschopni od prvního dne, ale nejčastěji se objevuje, že s úrazem musíte být v léčení déle než 8 dní (opět je to proměnlivé dle pojišťovny).
Hospitalizace je v dnešní době už takřka zbytečná, a ještě když máte v pojistné smlouvě jak pracovní neschopnost, tak denní odškodné úrazem. Hospitalizace se dávala do pojistných smluv v době, kdy byl pobyt v nemocnici zpoplatněný. V pojistné smlouvě je opět uvedena denní dávka za pobyt v nemocnici. U hospitalizace to nejčastěji bývá od prvního dne, ale jsou i pojistné smlouvy, kde je určen určitý počet dní, po jakou dobu musíte být hospitalizováni, aby pojišťovna vyplatila denní dávku. Hospitalizaci pro dospělého člověka považuji za nepotřebnou a vyplatí se hlavně u malých dětí, kdy je potřeba, aby rodiče s nimi byli v nemocnici.
Co se týče pojistné doby, tak by měla být do 65 let, tedy po celou dobu, kdy člověk dochází do práce. V každé pojistné smlouvě můžete určit obmyšlenou osobu. Ta se určuje pro případ smrti pojistníka. Obmyšlená osoba poté dostane peníze, pokud je pojistník pojištěný pro případ smrti a následné odkupné z pojistné smlouvy.
